MINUT ČTENÍ: 4
AUTOR: DOMINIK KLEPL


Ahoj, jmenuji se Dominik a v září budu začínat již třetí semestr na Aarhus University v Aarhusu, druhém největším městě Dánska. Studuji zde bakalářský obor, kognitivní vědy (6 semestrů), což je interdisplinární vědní obor čerpající z psychologie, neurologie, filozofie, umělé inteligence, lingivistiky a antropologie, které využívá ke zkoumání mysli a aplikaci v reálném světě.

Proč Dánsko?

O studiu ve Skandinávii jsem přemýšlel již delší dobu a nemohl jsem se stále rozhodnout do kterého skandinávského státu nakonec jít studovat. Pro Dánsko jsem se rozhodl na základě dvou hlavních faktorů:

  • Prvotřídní vzdělávací systém

Vzdělání v Dánsku je pro všechny zdarma a mnoho oborů je vyučováno v angličtině. Velkou přednost dánského vzdělavacího systému vidím v jisté záruce, že po dokončení školy se absolventi uplatní na trhu práce. Minimálně v Dánsku. Tato “záruka” je daná specifickým způsobem schvalování nových oborů na vysokých školách. Ve zkratce to probíhá způsobem, že skupina univerzitních profesrů podá návrh na nový obor, který musí projít skrz celou hyerarchii univerzity a dále i ministerstva školství. To by samo o sobě nebylo nic speciálního, speciální je však způsob argumentace profesorů pro zavedení daného oboru. Pro schválení oboru musí sehnat několik desítek až stovek výpovědí lidí z daného oboru (ředitelé firem, personalisti apod.) o tom, jestli by pro případné absolventy bylo dostatek práce. Proto já už nyní na začátku třetího semestru vím, že po lidech s vzděláním, které dostávám, je v Dánsku enormní poptávka.

  • Finanční podpora studentů státem

Skandinávie je známá svými vysokými náklady na život, které jsou z velké části dány sociální orientací tamních vlád a z ní plynoucích vysokých daní. A ze Skandinávie je právě Dánsko tou nejdražší zemí. Tak jak tu chudý Čech může přežít? No, ono to ve výsledku není až tak strašné, jak by se mohlo zdát. Oproti například USA jsou školy v Dánsku zdarma. Dále zde nemusíte platit sociální ani zdravotní pojištění, vše je kryto státem. I tak se však měsíční výdaje pohybují kolem 4000-5000 DKK (15 000- 20 000 CZK). Není však potřeba propadat panice, že studium v dánsku je pro našince finančně neunesitelné, není to pravda. Jak totiž Dánové s oblibou říkají: “Systém tě podrží”.

Stačí totiž sehnat si brigádu na pouhých 42 hodin měsíčně a stát člověku přidá k výplatě dalších 5000 DKK. Při průměrném platu 200 DKK na hodinu si poté student již může dopřávat života na relativně vysoké úrovni.

Jak se přihlásit

Přihlásit se na vysokou školu v Dánsku je relativně jednoduché. Kdo však, stejně jako já, chce mít jistotu, že všechno udělal správně, existuje velké množství agentur, které člověku se všemi záležistomi pomohou. Já jsem se obrátil na českou agenturu Scandinavian Study, kterou bych každému doporučil. Byla založena studenty a absolventy dánských škol. Můžete si proto být jistí, že všechno do znají a budou se  snažit pomoci ze všech sil, protože si tím sami prošli. Za poplatek 2000 CZK jsem dostal přiděleného poradce, který mi pomohl se vším pomohl, dále jsem dostal předplacenou dánskou SIM kartu a tištěný manuál s radami, jak přežít. Samotné podání přihlášky je však opravdu jednoduché a dá se zvládnout i bez pomoci.

Požadavky pro přijetí najdete na stránkách škol. Většina škol požaduje vysvědčení z posledních 3 ročníků střední školy, maturitní vysvědčení, certifikát z angličtiny (akceptované certifikáty a minimálně úrovně se liší podle oboru) a motivační dopis. Na mém oboru na příklad je požadován certifikát na úrovni C1 a průměr známek pod 1,5. Nejdůležitější části přihlášky je ale motivační dopis. V tom je potřeba se “prodat” a ukázat škole, proč by tě měla vzít. Samozřejmě na některé obory se hlásí více lidí a šance na přijetí je velmi malá. Jinde zase berou každého kdo splní požadavky. Kognitivní vědy jsou právě jedním z oborů, o které je extrémní zájem (šance na přijetí se pohybuje kolem 5 %) a je proto potřeba sepsat skutečně dobrý a poutavý motivační dopis.

Pro zaslání požadovaných dokumentů a certifikátů slouží internetový portál www.optagelse.dk, kde po vytvoření účtu již stačí jen vše nahrát a v seznamu odšrktnout na kterou školu a obor se chcete přihlásit. Deadline pro přihlášky je každý rok 30.března. Vyjímku tvoří maturitní vysvědčení, které je potřeba zaslat většinou do 30.července, takže maturitu je potřeba udělat na první pokus!

Život v Aarhusu

Aarhus je druhé největší město Dánska, a proto je potřeba počítat s většími náklady než ve zbytku Dánska (s vyjímkou Kodaně). Také se mu přezdívá nejmladší město Dánska, to proto, že je zde nejnižší průměrný věk obyvatel. Je tomu tak, protože většina obyvatel města jsou studenti. To přináší spoustu výhod ale bohužel i nevýhod. Díky studentům Aarhus skutečně žije a to neustále. Stále jsou nějaké akce, koncerty, párty a na každém rohu je nějaký bar, kavárna či restaurace, takže vždy je kam zajít. Navíc pro nové studenty, kteří ještě neumí ani slovo dánsky, se právě tady nachází největší zdroj případné brigády, např. mytí nádobí, práce v kuchyni, uklízení.

Jedna z největších nevýhod velkého množství studentů je nedostatek bydlení. V Dánsku vysokoškolské koleje nejsou příliž běžné a tak je potřeba shánět byt nejlépe alespoň ve dvou. V Aarhus k tomu slouží portál studenthousingaarhus.com, kde se opět stačí jen  zdarma zaregistrovat a zapsat se do čekacích listů na vytoužený byt a potom už jen čekat. Já jsem na byt čekal přibližně 5 měsíců, ale znám i případy, kdy museli čekat i déle. Jako přechodné bydlení jsem já využil airbnb.com, ale jsou i jiné možnosti, jako třeba dočasné ubytování v přístavu v dopravních kontejnerech (o kterém jsem překvapivě slyšel převážně chválu). Měsíční nájmy se pohybují kolem 4000 DKK v bytě pro dva.

Gurmánství

Druhý největší výdaj po nájmu je samozřejmě stravování. Pokud by se člověk chtěl stravovat po restauracích, tak se zřejmě nedoplatí. Cena jídla v menze je kolem 80 DKK, v restauraci se může vyšplhat až na 200 DKK. Stačí však každý týden sednout k letákům z obchodů. Trochu jednoduchého plánování a lze si vařit levně, zdravě a s trochou cviku i chutně. Já osobně utratím za jídlo přibližně 800-1000 DKK za měsíc. Po roce jsem nasbíral pár tipů a triků jak a co nakupovat. Základ je zapomenout na hromady pečiva, maximálně toastový chleba, všechno ostatní je drahé. Stejně tak je hloupost nakupovat polotovary. Nejjednodušší je koupit levně obrovské balení masa (cca 5 kg), které bývá výhodné a použít ho jako základ do různých omáček. Tímto způsobem mi vydrží na půl roku. Vlastně ale tyhle všechny “potíže” donutí člověka naučit se vařit a dokonce se i stravovat zdravěji.

Jak už jsem psal výše, v Aarhusu je o sociální život vždy postaráno. Podle mého, jeden z nejhezčích společenských zvyků dánských studentů jsou takzvané Fridaybary. Většinou má každý obor svůj vlastní bar, provozovaný studenty, kde se po náročném týdnu můžeme všichni sejít, pokecat a popít levné pivo, které v normálním baru je celkem ohrožený druh.

Samozřejmě občas se člověku zastekne i po domově, a tak je důležité myslet i na rychlý a levný způsob dopravy zpátky do Česka. Potom, co jsem vyzkoušel několik druhů dopravy jsem se naučil jezdit vlakem. Téměř každý den jezdí spoj z Aarhusu do Hamburku, kde navazuje vlak do Prahy. Lístek je nejlevnější přes e-shop Českých drah, s místenkou vyjde na 1600 CZK. Další možností dopravy je i autobus, který je sice levnější ale jede delší dobu (1200 CZK). V tomto případě je nejlepší kombinace autobusu Aarhus-Berlin společnosti Abildskou a Berlin-Praha s RegioJet.

Den aarhuského studenta kognitivních věd

Jak probíhá den studenta se značně liší obor od oboru. Moje studium je zaměřené více na samostudium a skupinovou práci na projektech, než na nekonečné sezení na přednáškách a psaní testů. Přednášky mám za týden pouze 3×2 hodiny. Ke každé z nich dvouhodinovou praktickou lekci sloužící pro procvičení materiálu z přednášky. Například když mám přednášku o programování umělých neuronových sítí. Předem je mi jasné, co mě čeká na praktické hodině ten týden a pravděpodobně i několik hodin mimo školu. Ať už sám nebo ve skupině. To však není všechno. Navíc musím na každou přednášku přečíst kolem 100 stránek knížek/článků, tak abych byl připraven na další přednášku, kde je očekáváno, že jsem s problémem relativně podrobně seznámem, a že už minimálně základy ovládám.

Ačkoliv to všechno zní děsivě, tak se není čeho bát. Po počátečním šoku si člověk zvykne. Během prvního semestru jsem několikrát bojoval s pokušením vrátit se do Česka, ke všemu známému, i přesto ale doteď nelituji rozhodnutí jít studovat do Dánska, protože je to zkušenost na celý život a komukoliv bych to vřele doporučoval alespoň zkusit.

Další zajímavý článek