MINUT ČTENÍ: 4
AUTOR: KAREL ŠIMEK


Jsem studentem vysoké škole v malém městě Belleville ve státě Illinois, kde hraju hokej díky stipendiu. Jedná se o univerzitu Lindewood University, která má dva kampusy. Jeden na předměstí St. Louis a druhý, ten můj, vzdálený dalších patnáct minut autem. Studijní zaměření, které jsem si vybral, se v originále nazývá Business Administration, což můžeme přeložit jako ekonomie a administrativa. Tento obor jsem si vybral proto, že je docela široký. Na střední škole jsem studoval ekonomii a společenské vědy, takže jsem v tom akorát pokračoval. Myslím si, že i díky tomu mám větší rozhled. Teď ale k tomu, jak to vše začalo a jak jsem se k této cestě vlastně dostal.

Hokej a začátek USA

První kontakt s USA jsem měl v mých 14 letech. Bylo to díky hokeji, kterému se stále aktivně věnuji. Ve Spojených státech je normální, že se hokej, nebo už jakýkoliv sport, dá skloubit s kvalitním vzděláním. Byli jsme se dvěma kamarády vybrány do jednoho hokejového týmu na turnaj, který se konal v Torontu. Nejdříve jsme letěli do New Yorku, kde se nás ujala rodina od jednoho z dalších vybraných hráčů do tohoto týmu. Strávili jsme v New Yorku a Kanadě necelé dva týdny. Hned jsem věděl, že bych se nějakým způsobem ještě chtěl vrátit, minimálně jednou. To jsem však ještě nevěděl jaká moje cesta vůbec bude.

Střední škola společně s hokejem

V roce 2012 se blížilo k odstartování mé zámořské kariéry. Nastupoval jsem do třetího ročníku na Obchodní akademii, když jsem ale v létě odjel na Floridu, kde jsem měl hrát hokej a u toho chodit na tamní střední školu. Škola ale nakonec nevyšla, a tak jsem byl nucen vrátit se na střední školu, s žádostí o individuál, abych mohl pokračovat. To, že bych na rok přerušil školu, v naší rodině nepřipadalo vůbec k úvahu. Ještě uvidíte, že vzdělání bylo u nás vždy trochu přednější než hokej. Po konci hokejové sezóny jsem dodělal třetí ročník. Známky se trochu zhoršili, ale pořád to bylo v celku dobré. Po sezoně jsem dostal nabídky hrát americkou juniorskou soutěž, ale doma jsem měl před sebou ještě maturitní ročník, a tak jsme se s rodiči shodli, že lepší bude zůstat a udělat si maturitu. Přeci jenom, maturita je pořád základ. A tak jsem zůstal v ČR. Hokejově jsem putoval do Liberce. Po nějaké době jsem tohoto rozhodnutí začal litovat. Když jsem se rozhodoval, asi na mě trochu působilo to, že jsem chtěl být doma. Ještě jsem nebyl tak vyspělý, abych si dokázal uvědomit, jakou šanci vlastně mám. A tohoto rozhodnutí dodnes lituji. Kdybych měl tu možnost rozhodnout se znova, určitě bych doma nezůstal.

Sport and University

Maturita

V květnu 2013 jsem zdárně odmaturoval. Začínala zrovna letní příprava na další hokejvou sezonu v Liberci. Ta předcházející byla katastrofa. Asi nejhorší sezona v mém životě. Měl jsem myšlenky s hokejem skončit, ale nakonec jsem tak neudělal a za to jsem dodnes rád. Jelikož jsem se v klubu necítil úplně jako potřebný hráč přemýšlel jsem co vlastně dál. A doma nastala otázka – Co takhle studovat univerzitu v USA a u toho hrát hokej? Po mém nevydařeném roce doma byla moje odpověď jasná a rychlá. A tak začala ta pravá zkušenost se studiem v USA. Po konzultaci s paní Mertovou z www.stipendia.cz, která systému vzdělávání v USA rozumí a kompletně Vám ho zprostředkuje, jsme se shodli, že Community College bude ta správná volba. To je něco jako přechod mezi střední školou a klasickou univerzitou. Moje angličtina byla na domácí poměry výborná, ale po mém příjezdu a začátcích ve škole jsem zjistil, že mám velké rezervy. Absolvoval jsem tedy první dva semestry (podzimní a jarní) na SUNY Broome Community College.

Láska k hokeji ♥

Našel jsem znovu lásku k hokeji, která ve mě odjakživa byla. A proto jsem v průběhu jarního semestru začal poohlížet po něčem “hokejově lepším“. Bohužel tím, že sezona týmu úplně nevyšla, nebylo moc nabídek. Tak jsem se smířil s tím, že po konci léta se vrátím zpět. V průběhu léta ale přišla nabídka hrát kanadskou juniorskou soutěž. Bohužel ale s tím, že budu muset přerušit studium. Jak už jsem řekl, hokej pro mě znamenal odmalička všechno, ale škola byla vždycky minimálně stejně důležitá. Nakonec jsem nabídku přijal s tím, že na rok přeruším školu abych se mohl dostat hokejově na lepší školu a větší stipendium. Jak moc dobře víte, studovat ve Spojených Státech není levná záležitost, takže každý ušetřený dolar z rozpočtu je znát.

Přes překážky k cíli

Po vydařené sezoně v juniorské lize v Kanadě, jsem byl v kontaktu s trenérem z University of Central Oklahoma, který mi ale na poslední chvíli změnil výši stipendia, a tak jsem zůstal ještě další rok v Kanadě. Přes našeho generálního manažera jsem se dostal ke kontaktu na trenéra, který trénuje tým, ve kterém nyní působím. Ten mi udělal super nabídku, a tak jsem v průběhu května podepsal potřebné papíry a stal se tedy studentem i hráčem Lindenwood University – Belleville.

Výuka a jídlo

Bydlím tu na koleji s ostaními sportovci. Co se týče stravy, máme tu v obrovské kantýně snídani, oběd a večeři každý den co hrdlo ráčí v různých časových rozmezí. Od ruzných druhů mas, přes těstoviny, hamburgery a pizzy až k zelenině a ovoci. Výběr je opravdu široký a každý si najde to co chce. Školní rozvrh si můžete nastavit podle sebe. Předměty si vybíráte podle toho jaké máte zaměření a podle toho jak se Vám to hodí do rozvrhu. Samozřejmě jsou určité časy kdy je ten určitý předmět dostupný. Jelikož máme tréninky odpoledne, tak všechny mé předměty mám dopoledne. Většinou jich mám pět plus jeden online. Což je také možnost. Ale je to o tom se dodnutit číst učebnici a sám se vzdělávat. V průběhu semestru totíž musíte odevzdávat různé úkoly a dělat menší zkoušky.

Pojištění

Ještě je tu jeden výdaj navíc. Což je pojištění. Je to nutnost pro jakýkoliv pobyt ve Spojených Státech. Ceny za služby v nemocnících jsou obrovské. Pokud tedy budete chtít studovat a provozovat nějaký sport v USA pod určitou asociací, ani se bez toho neobejdete. Je to jedna z podmínek.

Děkuji mami a tati

Musím uznat, že tato celá strastiplná cesta, společně s výchovou mých rodičů (kterým za všechno hrozně moc děkuji a bez jejichž podpory by to asi nebylo možné) mě od základu změnila. Zejména, že jsem zvyklý starat se sám o sebe, všechno si sám zařizovat a vlastně ve všech aspektech mě tato zkušenost hodně přidala do budoucího života. Řekněme, že jsem “dospěl“ o něco dřív než moji vrstevníci, také tím ale ztratil dost přátel. Zůstali jen ti nejbližší kamarádi, ikdyž tak je to asi i lepší. Být od sedmnácti let několik tisíc kilometrů od rodiny, přátel a věcí, na které jsem byl zvyklý, nebylo jednoduché. Ale když na vše koukám zpětně, každému kdo má tuto příležitost bych určitě řekl ať ji využije. Často mi bylo do breku, ale vždycky jsem se do toho nějak zakousnul a zvládnul to.

Mindset

Tak, jak mě to naši naučili. Vypořádat se s překážkami. Věděl jsem proč to všechno podstupuji, a že nechci zklamat rodiče. Už jenom to, jak se o mě od malička starali. Jak dbali na to, abych byl vychovaný jak se sluší a patří. Pěstovali vě mě ctižádost a zdravou soutěživost a nakonec mi dali tu neskutečnou příležitost uskutečnit si moje sny. Mám v plánu jim vše vrátit zpět. Oni to rozhodně nedělali z tohoto důvodu abych jim to vracel, ale takový už jsem. Za každou šanci, nebo pomoc jsem vděčný. To mě Státy také naučili. Vážit si práce a snahy ostatních. Respektovat. Můžete si o každém myslet co chcete, ale nevíte čím si ten člověk prošel. Ale to už odbočuji od mojí cesty na univerzitu. Hodlám školu dokončit a pokračovat dál ve své etapě. Chci tu zkusit hrát profesionální hokej. Pokud to nevyjde, tak se budu poohlížet po nějaké práci. Ať už doma, nebo právě v USA. Uvidíme, kam tuto cestu povedu dál. Věřím ale, že k úspěchům.

Karel Šimek

 

lindenwod university

Pro více informací, jak získat stipendium v USA  adam@www.praxiso.cz