MINUT ČTENÍ: 2
AUTOR: KRISTÝNA ZÁMEČNÍKOVÁ


Svou první pracovní stáž jsem uskutečnila v jednom menším, ale o to malebnějším městě v Německu – Regensburgu. Pomáhala jsem ve firmě, která zajišťovala přestavbu nevyužívaných míst na volnočasové parky. Tuto zkušenost jsem podnikla v rámci povinných pracovních stáží naší školy od 2. – 17. června.

Jak jsem si našla praktikum

V Regensburgu bydlí můj dlouholetý kamarád a tak se slovo stalo činem a dva týdny června roku 2016 jsem strávila u něj v bytě. Od místa ubytování se také odvíjelo konkrétní hledání praxe. Potřebovala jsem pracovat někde poblíž a zároveň jsem lpěla na smysluplnosti a zajímavosti mé činnosti. Zpětně si uvědomuji, že to byly velké nároky (pro středoškolačku) a že jsem měla spíše štěstí. Obepsala jsem místní univerzity s přáním asistovat sestřičkám nebo doktorům, nicméně jsem byla odmítnuta a to hlavně, protože jsem byla pouze středoškolák a neměla žádné zkušenosti.

Zaregistrovala jsem se tedy na webu praktikum.info, kde jsem vyhledávala různé nabídky pracovních stáží v okolí Regensburgu. Jednou jsem zachytila inzerát k vypomáhání na projektování parků. Náplní práce měly být tvorby prezentací, různé průzkumy a vyhledávání na internetu. S projektováním parku jsem měla již menší zkušenosti ze svých zájmů a průpravou v základní informatice, která ode mne byla vyžadována, jsem zvládala s přehledem. Neváhala jsem tedy ani minutu a na nabídku odepsala. Přišla kladná odpověď.

Práce v terénu

Začátky praktika byly krušnější, zaměstnavatel ke mně byl velice milý a vstřícný, nicméně mi nedokázal dobře vysvětlit, co ode mě očekává. Nicméně po čase už jsme se naladili na jednu vlnu a dokázala jsem naplnit jeho představy. Naše firma aktuálně zpracovávala projekt, který se týkal okolí jezera v blízkosti Regensburgu. Musela jsem tedy podniknout služební cestu, obhlédnout terén, následně v kanceláři vytvořit možnou alternativu k jeho budoucí podobě a následně ji svým kolegům představit.

Alpy za odměnu

Byla to náročná práce, vyžadovala velké množství samostatnosti a kreativity, nicméně jsem získala velmi cenné zkušenosti a například služební cesty k partnerským společnostem do překrásných rakouských alp byly také pěknou odměnou. Navíc pro mě praxe byla natolik silným zážitkem, že jsem se rozhodla pokračovat i nadále v tomto směru, tudíž mé kroky po střední škole vedou k architektuře a urbanismu. Nebýt povinných školních praktik a pomoci učitelů v opravování gramatických hrubek v životopisu, jistě by vše dopadlo jinak. A nejenom to, v rámci bydlení na kolejích jsem si vyzkoušela jaké to je, starat se o sebe a nevyužívat neustálého pohostinství svých rodičů. Byl to vlastně malý náhled do opravdové školy života.