MINUT ČTENÍ: 2

AUTORKA: KATEŘINA VEJVODOVÁ


Jmenuji se Kateřina Vejvodová a dnes jsem především manželkou a matkou našich dvou dětí (Samuel 3, Natálie 2). Krom toho jsem ale i mentální koučkou a sportovní psycholožkou. Pracuji se sportovci z různých odvětví a pomáhám jim s jejich mentální hrou.

Sport a život

Moje práce mě nesmírně naplňuje. Sama jsem celý život sportovala a ke sportovní psychologii jsem se bohužel dostala až po konci své sportovní kariéry. Ta nebyla díky negativním myšlenkám a „zadupanému“ potenciálu nijak líbezná. Teprve po konci kariéry jsem si uvědomila, jak moc velkou roli při výkonu hraje hlava. Dnes mám radost z toho, když sportovcům mohu pomoci najít cestu k radostnému sportování a naplnění vlastního potenciálu.

Ne nadarmo se říká, vše zlé je k něčemu dobré. Od mala jsem se věnovala tenisu. Rodiče mě podporovali, ale naše finanční situace nebyla tak dobrá, abych mohla v juniorských kategoriích jezdit po světě a hrát turnaje. I přesto jsem ale hrála slušně a v maturitním ročníku jsem dostala několik nabídek od amerických univerzit.

MENTÁLNÍ KOUČKA

Chodila jsem v té době na Gymnázium v České Třebové, a protože mě vidina studia v USA kombinovaná se skoro profesionální tenisovou přípravou a reprezentací univerzity lákala, jednu z nabídek jsem přijala. Kansaská státní univerzita se tak stala mým novým „domovem“. První rok se výkonnostně vydařil, ale situace v týmu se komplikovala a trenér v kombinaci s některými osobnostmi v týmu bohužel nebyl ideální podporou pro „čistou mysl“.

Se školou jsem problém nikdy neměla, takže po absolvování bakalářského studia v oboru psychologie a v oboru španělštiny s červeným diplomem, jsem se dostala na Floridskou státní univerzitu, kde jsem se dva roky intenzivně věnovala právě sportovní psychologii a pochopila, proč se mi nedařilo užívat si ten sport, který mě dřív tak naplňoval.

 

Mentální kouč

 

Zkušenosti jsou nejcennější

Zkrátka a dobře dnes jsem za svoji negativní sportovní zkušenost moc ráda, protože díky tomu dělám to, co dělám, a zdá se, že dobře 🙂

Studium v USA mě osamostatnilo. Ze dne na den jsem se musela umět postarat o všechno. K tomu jsem se naučila plynule dva jazyky, poznala nové kultury (součástí byl i studijní pobyt v Mexiku na univerzitě), nové přátele, zvyky. Krom toho jsem pochopila, co je pro mě v životě opravdu důležité (rodina) a ujasnila si své životní priority.

Kdybych se měla znovu rozhodnout, zda do USA pojedu i v případě „nepříjemného“ trenéra, určitě bych jela znova! Byla to jedna z nejcennějších poznávacích zkušeností v mém životě.


A S JAKÝMI SPORTOVCI JSEM UŽ PRACOVALA?