MINUT ČTENÍ: 4

AUTOR: MICHAELA ČECHOVÁ


V září loňského roku jsem poprvé odletěla do Číny. A tentokrát poprvé ne jako cestovatel, ale pracovně. Tři měsíce předtím jsem uspěla ve výběrovém řízení na Masarykově univerzitě a stala se lektorkou češtiny pro Centrum jazykového vzdělávání.

Jak?

Poměrně rychle po příletu do Číny se moje pracovní kompetence rozšířily: jednou týdně vedu volitelný kurz češtiny s názvem Czech Tradition, Culture and Language na Xi´an Technological University, dvakrát týdně učím češtinu zaměstnance ve firmě ShaanGu (ta před 3 lety koupila brněnského výrobce turbín Ekol) a pomáhám taky koordinovat studentské výměny mezi XATU, MU a VUT v Brně. Původně jsem smlouvu s čínskou univerzitou,  která je můj zaměstnavatel, podepsala na rok, ale letos v březnu jsem dostala nabídku na další semestr a rozhodla se si svůj pobyt v Číně ještě o půl roku prodloužit.

Klasické výběrové řízení

Moje současné působiště je ve městě Xi´an, skoro desetimilionovém hlavním městě provincie Shaanxi, kterou na mapě najdete zhruba uprostřed Číny. K téhle práci jsem se dostala přes ‚klasické‘ výběrové řízení (nezbytností bylo dodat CV i motivační dopis kromě české verze taky v angličtině a připravit se na pohovor, který byl taky vedený v obou jazycích).

Samotnou nabídku pracovní pozice jsem objevila na Facebooku, kde už jsem tou dobou sledovala stránky spousty organizací zabývajících se výukou češtiny v zahraničí a/anebo přímo poskytujících lektorům češtiny práci po celém světě. Během magisterského studia a práce na svojí diplomce (která se právě výukou češtiny cizinců zabývá) jsem už věděla, jakým směrem bych se po státnicích chtěla vydat, a zároveň jsem přemýšlela nad tím, jak nejlíp spojit svoji zálibu v cestování s prací, která mě bude bavit a díky které poznám zase jiný kout světa, nové lidi a spoustu dalšího.

Lektorka cestiny v Cine

Zkuste to jako učitel angličtiny

V Číně je asi nejpopulárnější vydělávat si (i třeba pokud tady studujete VŠ) jako učitel angličtiny, po kterých je tu opravdu velká poptávka. Když nejste rodilý mluvčí, stačí vám k tomu jazykový certifikát TEFL nebo podobná jazyková zkouška, většinou v rozsahu 120 hodin, kterou je obvykle možné složit online a za kterou dáte v průměru kolem 2-3 tis. CZK.

Jako učitel angličtiny si člověk může v Číně měsíčně vydělat od 10 do 20 tis. RMB. Záleží na typu (soukromá, státní) a stupni (školka, střední škola, univerzita) dané školy. Pokud  neučíte zrovna angličtinu, ale jste např. učitel francouzštiny, nebo třeba češtiny, na státní univerzitě vám zaplatí kolem 10 až 15 tis. RMB měsíčně (RMB to CZK).

Zaměstnanec vzdělávací instituce = no stress

Velkou výhodou je, že jako zaměstnanec-cizinec dané vzdělávací instituce se většinou o nic dalšího po svém příletu nemusíte starat (kromě počátečního vyřizování čínského pracovního víza před samotnou cestou, které není zrovna procházka růžovou zahradou). Mě samotné univerzita poskytla byt 3+1 s kompletním vybavením, připojením k wi-fi, pračkou, ledničkou, atd., zkrátka vším, co člověk běžně potřebuje k životu; vyřídila mi povolení k pobytu (je nutné o něj zažádat do 30 dnů po příletu do Číny), zdravotní pojištění, a jednou za rok dostanu i příspěvek na letenky. To jsou parametry, které mají většinou ve smlouvě zahrnuté všichni zahraniční učitelé.

Ucitelka cestiny v Cine

Je v Číně draho?

Co se týká života v Číně z pohledu nákladů, je tu celkem levno ‒ např. za jednu jízdu autobusem dáte 2 RMB (nezáleží, kolik stanic jedete, cca 7kč), metrem asi 5 RMB; když zaplatíte kolem 100 RMB za elektřinu, můžete ji používat skoro rok; čerstvá zelenina, rýže, nudle, tofu, polévky a všemožné druhy street food (od rice dumplings přes cold noodles až po chinese hamburgers) jsou tu vážně ‚za hubičku‘.

Naopak dražší jsou tu některé druhy ovoce a ‚západní‘ jídlo

jako třeba sýry, čokoláda a další. Když si chcete nakoupit, můžete tu najít Walmart, 7-Eleven, taky čínskou verzi našeho Makra zvanou Metro, nebo si jednoduše zajít na tržnici. Samozřejmě na dlouhé povídání by vydaly hlavně kulturní odlišnosti, kterých je spousta a se kterými se člověk každodenně setkává. Výhodou je (i když z mého pohledu ne až tak moc zásadní J), pokud už člověk má předchozí zkušenost s nějakou asijskou zemí za sebou.

Ucitelka cestiny v Cine

V případě, že tady chce člověk žít, musí se naučit trpělivosti, protože všechno má v Číně svůj čas a protože např. téměr většina úředních záležitostí a jiných formalit kvůli čínské byrokracii neskutečně dlouho trvá; nic občas (někdy dost často J) nefunguje, jak má, nebo, jak jsme zvyklí atd. A komplikací je taky počáteční velká jazyková bariéra ‒ s angličtinou si tady v Xi´anu zrovna moc nepomůžete ‒ i to je důvod, proč jsou tu učitelé angličtiny tolik v kurzu. Ve městech jako je Hong Kong nebo Šanghaj je úroveň angličtiny o dost lepší, ale moje zkušenost z Pekingu je stejná jako tady v Xi´anu: bez znalosti základních čínských frází je to dost obtížné a někdy se bez nich třeba ani nenajíte.

Naučíte se i čínsky!

Takže základní fráze, číslovky, názvy jídel, placení, objednávání si v restauraci jsou nutností pro přežití. Naopak velkou výhodou tady je neskutečně rozšířené placení mobilem (i z důvodu eliminace falešných bankovek) ‒ jednoduše kamkoliv jdete, nepotřebujete peněženku, neřešíte hotovost, platební kartu, ani nehledáte bankomat; a pak taky možnost kdykoliv využít sdílená auta nebo kola, která tu najdete doslova na každém kroku, stejně jako pojízdné stánky s jídlem.

Ucitelka cestiny v Cine