MINUT ČTENÍ: 4
AUTOR: VAŠEK BEDNÁŘ


Na úvod bych se rád představil – jmenuji se Vašek Bednář, je mi 23 let, pocházím z malého městečka u Mladé Boleslavi a v Americe žiji již osmým rokem. Prvních 7 let jsem žil na jižní Floridě v oblasti města Fort Lauderdale, kde jsem nejdříve absolvoval dva roky střední školy a poté čtyři roky bakalářského studia v oboru psychologie na Florida Atlantic University. Po graduaci jsem strávil další rok přípravou na navazující studium a pracováním, což byl můj poslední rok na Floridě. Od srpna 2017 žiji v Severní Karolíně ve městě Durham, kde jsem začal studovat tříletý doktorandský program v oboru fyzioterapie na Duke University.

Pokud vám přijde zvláštní, jak jsem s bakalářem v psychologii přešel na fyzioterapii, tak věřte, že je v USA vcelku běžné takto měnit obory. Charakterizuje to, jak celý vysokoškolský systém v Americe funguje, což ve větším detailu rozeberu později. Jelikož v dnešní době už je vcelku běžné a dostupné absolvovat alespoň semestr studia v zahraničí, rád bych se zaměřil na zkušenosti, které jsem získal až po dlouhodobějším pobytu v Americe a nabídl tak komplexnější náhled na celé americké školství. Pro lepší orientaci ale začnu od začátku. Tedy když jsem se v 16 letech, jen se základní znalostí angličtiny, ocitl na střední katolické škole na Floridě.

Střední škola v USA

Lhal bych, kdybych řekl, že nápad jít v 16 letech studovat do Ameriky vzešel z mé hlavy. Tou dobou již na Floridě druhým rokem studoval můj starší brácha, tudíž když on a moji rodiče přišli s nápadem, abych ho následoval, byl už celý proces o dost jednodušší. Neměl jsem potřebu před ničím utíkat, v Čechách jsem byl do té doby naprosto spokojený.  Uvědomil jsem si ale, jaká by byla škoda tuhle možnost nevyužít. Měl jsem štěstí, že moji rodiče si moje studium v zahraničí mohli finančně dovolit, protože nikdy jsem v žádném sportu nevynikal natolik, abych měl šanci získat sportovní stipendium, a prospěchová stipendia jsou na amerických školách téměř exkluzivně určená pro Američany.

Co je jiné?

Hned po pár prvních dnech ve škole jsem zjistil, že americký systém školství se od českého výrazně liší. Největší změnou pro mě asi byl přístup učitelů. Zatímco na českých školách o vás v lepším případě učitel nejeví zájem a v horším si na vás zasedne, v Americe se vám každý snaží pomoct. Pokud po hodině přijdete s tím, že něčemu nerozumíte, daný učitel s vámi klidně stráví další hodinu a ujistí se, že dané látce rozumíte. V českém školství jsou takoví učitelé samozřejmě také, avšak v americkém je to téměř každý. Jak na střední, tak na vysoké škole.

Další velkou novinkou pro mě byl takzvaný „school spirit“, neboli vytváření a utužování školního ducha. Alespoň jednou do měsíce se celá škola (což na mé střední bylo nějakých 1 200 studentů) sešla ve školní tělocvičně, kde se hrály různé hry, oceňovaly výsledky školních sportovních týmů nebo plánovaly školní akce. Díky tomuto školnímu duchu pro studenty nekončí školní den poslední hodinou. Odpoledne, večer nebo i o víkendech stovky studentů přijdou podpořit své sportovní týmy při jejich zápasech. V případě důležitého zápasu v americkém fotbale klidně dorazí i celá škola.

Maturita?

Další velkou změnou oproti českému školství je průběh čtvrtého ročníku, takzvaného „senior year“. Zatímco v Čechách se všichni celý rok připravují na maturitu, na amerických školách žádná není. Studenti se připravují na standardizované přijímací testy na vysoké školy, zvané SAT nebo ACT. Výsledky těchto testů (které lze absolvovat vícekrát) jsou pak spolu se známkovým průměrem hlavními faktory pro přijetí na vysokou školu.

Vysoká škola v USA

I přesto, že jsem nikdy nestudoval na české vysoké škole, myslím, že skrze vyprávění kamarádů a známých mám dostačující představu, jak takové studium probíhá, abych byl schopen porovnat praktiky na českých a amerických univerzitách. Univerzity v Americe jsou zpravidla daleko větší. Například Florida Atlantic University, kterou jsem navštěvoval, měla okolo 35 000 studentů. Kampusy pak připomínají spíše samostatná města s vlastní nemocnicí, bankou a řadou dalších služeb. Každá větší univerzita si buduje vlastní značku, se kterou se studenti hrdě ztotožňují a propagují ji nošením oblečení ve školních barvách. Velkou součástí je také podporování univerzitních sportovních týmů. Některé jsou tak populární, že důležité a vyhrocené zápasy (zejména v americkém fotbale a basketbalu) sledují milióny fanoušků napříč celými USA.

florida atlantic university americký fotbal

 

Kousek po kousku

Co se týče výuky, velkým rozdílem oproti českým vysokým školám je klasifikace. Namísto jedné zkoušky, na které závisí splnění daného předmětu, známka na amerických univerzitách se často skládá z několika průběžných testů, projektů nebo slohových prací. Studující proto musí makat celý semestr, ale naopak se nemusí přehnaně stresovat na jeho konci.

Bakalář za dva roky?

Většina bakalářských oborů trvá v průměru 4 roky, avšak někteří studenti je mohou dokončit i během 2 let (buď díky získání některých kreditů již na střední škole, nebo díky absolvování letních zkrácených semestrů). Velikou výhodou je možnost změnit v průběhu studia obor. Kupříkladu student biologie může po dvou letech studia změnit svůj obor na chemii a ztratí pouhý jeden semestr. Komunikace mezi jednotlivými fakultami funguje perfektně a fakulty se vždy snaží studentům vyhovět. Situace na americkém pracovním trhu je momentálně taková, že bakalářský titul je často nedostačující. Velká část studentů tedy pokračuje na „graduate school“. To je buďto magisterské, nebo doktorandské studium. Přijímací proces na navazující studia je daleko komplexnější. Kromě známkového průměru a výsledků SAT/ACT navíc zohledňují psané doporučení od profesorů, praxi v oboru (některé fakulty ji dokonce požadují), aktivitu v různých školních spolcích, ať již akademických nebo sportovních, a neposledně také rozhoduje osobní dojem při interview.

Top univerzita v USA

Jak jsem již zmínil na začátku, moje doktorandské studium v oboru fyzioterapie začalo teprve nedávno, tudíž se necítím být v pozici hodné hodnocení. Mé dojmy jsou však prozatím jen pozitivní. Duke University je jednou z top univerzit v Americe v oboru medicíny a fyzioterapie. Sídlí v ní nemocnice s jedním z nejmodernějších vybavení na léčbu rakoviny na světě. Největší výhodou být součástí takovéto univerzity je možnost učit se od profesionálů, kteří jsou absolutní špičkou ve svém oboru. Nejvíce mě udivuje, že profesoři přednášející na konferencích po celém světě si vždy najdou čas na diskuzi se svými studenty. Ve volném čase lze také navštěvovat všelijaké semináře, kterých univerzita nabízí hned několik týdně. Přednášejí na nich přední odborníci a výzkumníci napříč velkým množstvím oborů a přednášky jsou volně přístupné pro všechny studenty.

duke je prostě pecka

Nedostatky

Přes všechny výhody, které studium v Americe nabízí, má však i několik nedostatků. Hlavním je jistě vysoká cena. I přes dobře fungující systém stipendií, si velká část studentů musí brát půjčky. Po dokončení vysokoškolského studia mají pak dluhy v řádech tisíců dolarů. Další nevýhodou, alespoň dle mého názoru, je absence klasického třídního kolektivu, který při tak velkém počtu žáků lze jen těžko vytvořit. Myslím si, že spousta žáků více profituje z menších kolektivů, které umožňují vytvoření bližších přátelských vztahů se spolužáky.

A přeci jenom to jde

Dobře si uvědomuji, že málokomu se naskytne příležitost dlouhodobě studovat v zahraničí. Avšak dostupných možností na vycestování do zahraničí alespoň na jeden semestr je v dnešní době spousty.

Šup do zahraničí

Každému bez výjimky bych doporučil, aby si vyzkoušel alespoň semestr pobytu v zahraničí. Mimo očividné výhody, které pobyt v zahraničí přináší, jako jsou akvizice či zlepšení komunikace v cizím jazyce, poznání nových kultur a vytvoření nových přátelských vztahů, věřím, že to je zkušenost, která dokáže změnit dosavadní pohled na život. Získáním nové perspektivy si člověk začne vážit spousty věcí ve svém životě, které do té doby bral jako samozřejmé. Naopak zjistí, že prvky, o kterých si do té doby myslel, že jsou neměnné, se dají změnit k lepšímu. Tento proces není vždy příjemný, avšak ve finále vždy vede k osobnímu růstu a posunu vpřed.

Nakonec bych jen rád poznamenal, že mé zkušenosti s americkým školstvím se limitují na jižní Floridu a Severní Karolínu. Poměry v jiných státech a oblastech v USA se mohou výrazně lišit. Spousta mých poznatků se ale shoduje se zkušenostmi lidí, kteří studovali na Západním pobřeží, na Středozápadě či na Severovýchodě USA.

A JAK HOKEJISTA ŠIMEK STUDUJE V US? KLIKNUTÍM SE DOSTANETE NA DANÝ ČLÁNEK