MINUT ČTENÍ: 2
AUTOR: KRISTÝNA HAVELKOVÁ


Svou praxi jsem absolvovala v německém městě Ebersbach (Sasko) nedaleko hranic s Českou republikou. Pracovala jsem pro organizaci “Dienste für Menschen”, která má 19 pečovatelských domů pro seniory v různých spolkových zemích. Pracovala jsem v oboru sociální péče se zaměřením na ergoterapii.

Jak mě napadlo jít do Německa?

Tuto praxi jsem měla jako osmnáctiletá studenka na německém oddělení Gymnázia F.X. Šaldy v Liberci povinnou. Praxe tvoří nezbytnou součást maturitní zkoušky. Termín praxe byl od 6. do 16. června 2017. Z důvodu německého státního svátku (5.6.) jsem do práce nastupovala až v úterý a byla jsem zde 9 dní. Ubytování a také pracovní místo jsem si hledala sama. V Ebersbachu bydlí kamarádka, která minulý rok studovala u nás na gymnáziu v Liberci. Kontaktovala jsem ji a kromě ubytování zdarma mi nabídla její máma pracovní místo ve své práci. Poslala jsem jí svůj životopis a krátký motivační dopis. Později jsme podepsali pracovní smlouvu a praxe mohla začít. V práci jsem žádné jídlo neměla, proto jsem si dělala vlastní svačiny. V rodině strava samozřejmě zařízená byla.

Ergoterapie?

V těchto pečovatelských domech pracují zdravotní sestry, pomocné sestry a ergoterapeuti. Já jako praktikant jsem byla vždy po ruce při rozdělování jídel a uklízení nádobí ze stolu. Hlavní náplní mé praxe byla ale samotná ergoterapie. Jedná se o metodu léčby, která skrz smysluplné zaměstnávání usiluje o využívání a zachování schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních pracovních i rekreačních činností u osob s různým typem onemocnění či postižení. Důležitými faktory jsou soustředění, pohyb, přemýšlení, cvičení paměti a také zábava. Měla jsem na starosti skupinu žen, se kterými jsem dělala různé aktivity (malování, pečení, vaření, stolní hry, učení cizího jazyka, tréninky na paměť, procházky, …). První týden jsem spíše asistovala jedné ergoterapeutce, druhý týden už jsem pracovala sama.

A zkušenost?

Celkově se mi praxe líbila. Určitě mám díky tomu úplně jiný pohled na život starých lidí a daleko větší respekt k nim. Do budoucna to asi není obor, kterému bych se v životě chtěla věnovat, nicméně je to obrovská zkušenost. Největším pozitivem celé praxe pro mě byla komunikace v němčině. Jsem velice ráda, že se mé jazykové schopnosti zase o něco rozšířily. Pomáhá mi to odbourávat strach z mluvení cizím jazykem. Člověk pozná, jak to chodí v německém pracovním systému a jakou mají pracovní morálku.


Podpořte nás klikem na reklamy… 🙂